Jeskyně Klokočských skal

Upraveno webmaster Úterý březen 19, 2019

Ve skalních stěnách Klokočských skal jsou patrné četné formy zvětrávání a odnosu hrubozrnných pískovců, a to hlavně vodou a větrem. Právě tyto procesy podmínily také vznik zhruba 300 jeskyní, a to zástupců všech základních typů: puklinových, rozsedlinových, suťových, jeskynních výklenků a jeskyní vrstevních.

Skalní dutiny představují díky specifickým konzervačním podmínkám mimořádné paměťové médium, dokládající vývoj přírodního prostředí. Schránky drobných měkkýšů, zvířecí kosti, zuby, stejně jako rostlinné pyly, zbytky zuhelnatělých dřev, semen a plodů, nalézaných často vedle archeologických nálezů, umožňují paleoekologickou rekonstrukci krajiny. Archeologický a paleontologický záznam se přitom mnohdy nachází již mělce pod povrchem. V prostředí kvádrových pískovců Českého ráje s převažující písčitou výplní skalních dutin je velmi zranitelný. Narušení sedimentů přitom přináší trvalou informační ztrátu.
Dalším pozoruhodným fenoménem jeskyní Českého ráje je podzemní ekosystém- tzv. kořenové krápníky. Ty jsou tvořené hustou kořenovou pletení, promísenou s pískem a rozkládající se organickou hmotou, často doprovázené povlaky hub a poskytující potravu některým bezobratlým živočichům. Kuželovité nebo válcovité tvary podobné krasovým stalagmitům nebo stalagnátům rostou v částech jeskyní a převisů, kde dlouhodobě skapávající voda ze stropního bloku dopadá na kořeny stromu prorůstající do „podzemí“.
Jeskyně a četné převisy slouží k přechodným či trvalým úkrytům hlavně netopýrům. Žijí zde kriticky ohrožené druhy: vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) a netopýr ušatý (Plecotus aureus.) Rostou v nich i kriticky ohrožené druhy rostlin.

Prosíme, nevstupujte do jeskyní.Jakákoliv přítomnost člověka narušuje citlivé vnitřní prostředí tohoto fenoménu.

Jeskyně Postojna

Revizní a záchranný výzkum v letech 2016 a 2017 upřesnil a doplnil informace, které získali před více jak 60 lety J. Filip, F. Prošek a L. Jisl.
Ve vchodu a uvnitř jeskyně se stále dochovaly neporušené archeologické situace. Osídlení a využívání jeskyně a jeskynního vstupu můžeme rozdělit do dvou fází. Ta mladší, počínající v mladší době bronzové, měla mnohem intenzivnější charakter. Je spojena s tvorbou výrazné kulturní vrstvy jak ve vchodu, tak uvnitř jeskyně. Detailní analýza jejího složení ukazuje na pastevecké využívaní celého prostoru (přechodné, ale opakované útočiště pastevců a jejich stád jak vně, tak uvnitř jeskyně).
Starší fáze lidských aktivit počíná v samém závěru doby ledové v tzv. mladším dryasu a pokračuje přes mezolit až do doby bronzové. Charakterizované je občasnými krátkodobými návštěvami lidí, po kterých nám zůstaly osamocená ohniště a ojedinělé artefakty v jinak čistém písku bez vzniku kulturní vrstvy. Doloženy jsou lidské návštěvy jak v pozdním paleolitu, tak v mezolitu a dokonce i ve starší době bronzové. Především v mezolitu je doloženo opakované vracení se lidí na místo, nikdy zde však nesídlili dlouhodobě. O účelu návštěv se můžeme pouze dohadovat. V mladším období se může jednak o občasné návštěvy pastevců, v období loveckého pravěku můžeme uvažovat o krátkodobých zastávkách při loveckých pochůzkách, jeskyně ale mohla lidi přitahovat i z rituálních důvodů.


PhDr. Jan Prostředník Ph.D.
vedoucí archeologického oddělení
Muzeum Českého ráje v Turnově